V zimě je včelstvo semknuto do chomáče kolem matky. Tento chomáč je velice důležitý pro přežití včel v zimě. Jeho teplota z kraje zimy se pohybuje okolo 20 stupňů celsia. Po Novém roce včely zvyšují teplotu chomáče až k teplotě 35 stupňů celsia. Toto zvýšení je důsledkem začínajícího plodování matky. Jakmile začne matka klást a včely zvýší teplotu chomáče, zvýší se i spotřeba cukerných zásob a pylových zásob.
Konzumace pylových zásob je velice důležitá pro výživu plodu. Včely konzumují cukerné zásoby nejen pro jejich výživu, ale i k udržení teploty včelstva.
Jakmile se přes zimu oteplí, můžeme pozorovat u včel prolety, při kterých vyprázdní své výkalové vaky. Výkalový vak je orgán u včel v trávicí soustavě sloužící k vyprázdnění. Při zvýšené konzumaci zásob se výkalový vak rychleji naplní. Včely se nikdy nevyprazdňují v úle, ale vždy při proletu.
Pro zlepšení tepelného komfortu včel může včelař přes střechu přehodit jakoukoliv textilii, která bude sloužit jako izolátor.
Mnohem lepší tepelné vlastnosti proti zimě má zateplený palubkový úl, proto se převážně tento typ úlu používá v chladnějších místech. Celodřevěný neboli tenkostěnný úl se převážně používá v teplejších oblastech, kde zimy nejsou tolik kruté.
Dále nám proti zimě pomáhá komorování. Komorování včelstva je zásah včelaře, které se převážně dělá na podzim, ale v případě teplé zimy může včelař tento zásah provést. Včelař vloží izolační přepážky do úlu a vytvoří ve včelstvu izolační komoru.
Obvyklá činnost včelaře přes zimu je příprava svého díla na další sezónu, odebrání vzorků měly, samostudium, dbát na klid včelstvech a kontrolovat jestli jsou česna průchodná.
Vytvořil: Vojtěch Petráš
Včelařství Petráš